„Ze všeho nejdřív je třeba se rozhodnout. S vidinou cíle pak nutno našlapovat tiše a zvolna,krok za krokem. Přikrčit se ve vysoké trávě, zakleknout, natáhnout paže. Zalícit. Pečlivě srovnat zorničku, mušku a živý cíl do jedné přímky. Utišit dech, aby ani zvedající se ramena nevyčnívala z hranic předepsané formy. Zůstat nehybně.”

„Nenaděláš nic. Budou říkat: „zrovna přijeli“, „ty vodjinud“. Však uslyšíš. „Už votravujou“, „Sukni nenosí.“ Venkov, ten já znám.”

Text Guillauma Cayeta je výrazně inspirován severskou literaturou a stylem může připomenout například tvorbu Larse von Triera. Vypráví příběh obyvatel jedné vesnice, kam se nastěhuje mladý pár, který se snaží utéct před anonymitou velkoměsta. Příval místních zvyklostí, jejichž dodržování je od nově příchozích tvrdě vyžadováno, začne postupně a nenápadně rozkládat jejich životní plány.

Guillaume Cayet (*1990, Francie)

Francouzský autor, absolvent dramaturgie na ENSATT. V roce 2014 vydalo nakladatelství Lansman jeho text Couarail, jeho hra Les Immobiles získala ocenění na Journées des Auteurs de Lyon a v lednu 2015 vyšla v nakladatelství Editions Théâtrales.

Text byl v Česku poprvé představen jako scénická skica na 2. ročníku festivalu Sněz tu žábu, která byla součástí projektu 8@8 Divadla Letí (2016, režie: Linda Dušková)