Anotace

Pětiletý Alayn nemá rád fotbal, zato se rád obléká do kostýmu víly, který patří jeho starší sestře. Ostatní kluci ho nemají rádi, protože se chová jako holka. A jeho sestra Nina se i pro něho pokouší zjistit, jaké vůbec mají holky místo na světě. Hra určená dětem od pěti let, která ve Francii způsobila značný rozruch, otevírá složitá témata, o kterých se u nás moc nemluví, natož s dětmi. Zároveň si ale počíná citlivě a s lehkostí a staví především na dětské imaginaci, která dospělým tak často chybí.

Catherine Zambon (*1957, Francie)

Po studiu konzervatoře v Lille se vrhla na dráhu herečky. Od roku 1984 se věnuje výuce tvůrčího psaní, v roce 1990 začíná psát i divadelní hry, postupně se začíná věnovat mladým a dětským divákům, podílí se na divadelních projektech známých francouzských umělkyň, jako třeba loutkářky Sylvie Baillon, choreografky Michèle Dhallu či režisérky Anne-Laure Liégeois. Její tvorba pro děti je pak stále proslulejší, hry l’Ogre Monsieur (Pan Lidožrout) a Mon frère, ma princesse (Můj bratr, má princezna) v roce 2013 ministerstvo školství zvolilo jako doporučenou četbu, druhá jmenovaná hra získala také národní cenu za dramatickou literaturu pro mladé Collidram.

Text byl v Česku poprvé uveden jako scénická skica na 3. ročníku Sněz tu žábu (2017, režie: Petr Hašek)

Úryvek:

ALAYN               Nino? Co děláš? Pracuješ? Hraj si se mnou. Půjčíš mi svoje vílí šaty? Chtěla bys, abych ti učesal vlasy? Chceš být princezna a já budu drak? Nebo můžeš být drak ty a já budu princezna. Ty…

NINA                 Dělám úkoly, Alayne.

ALAYN               Nino, proč jsi velká, a já jsem malý?

NINA                 Zeptej se maminky.

ALAYN               A proč jsi holka?

NINA                 Nevím.

ALAYN               Proč to nevíš? Kdo tohle vybírá?

NINA                 Já. Já jsem si to vybrala.

ALAYN               Takže ty jsi měla právo si to vybrat?

NINA                 Hodně jsem se soustředila, použila jsem imaginaci a fungovalo to.

ALAYN               Co je to maginace?

NINA                 Imaginace. To je něco jako báseň. Je to místo, kde můžeš dělat všechno, co chceš a kde tě nikdo neotravuje. Hlavně ne tvůj mladší bratr. (pauza) Oukej, jestli chceš vědět, jak se dělají děti, zeptej se mámy, táty, babči Loupiottové, paní učitelky, Ježíška nebo miss Francie, koho chceš, ale ne mě, já ti to nedokážu vysvětlit.